stop
 

Rozhovor s Tomášem Slavíčkem

Úhlavním nepřítelem dětí? Rodiče!

Založit si fungující golfovou akademii, to není postavit se na odpaliště a čekat, až půjdou nějaké děti kolem. Jaká práce se skrývá za značkou Slavíček Golf Academy, a co se se za ní třeba bude skrývat za pár let? Nejen to nám v rozhovoru nastínil člověk nejpovolanější – Tomáš Slavíček.

Jak vypadal váš život, než jste ho začal věnovat golfu?

Jsem původní profesí učitel tělocviku, celý život se pohybuji  ve sportu.  Do mých 40 let byla hlavním sportem sportovní  gymnastika, od závodníka,  rozhodčího,  trenéra až po bafuňáře. Skončil jsem v gymnastice v roce  1994 jako ředitel Mistrovství Evropy, které se konalo v Praze.  Vystudoval jsem sportovní gymnázium a FTVS UK a učil jsem na sportovním  gymnáziu Nad štolou.  Touto životní zkušeností  jsem ovlivněn, to přiznávám. Do golfu jsem přišel v roce 1997 na managerské pozici na Karlštejně.  Tou dobou nebylo po soutěžích mládeže ani vidu ani slechu. Od roku 2000 jsem nastoupil jako ředitel Golfového klubu Líšnice a tam už jsem začal z vlastní iniciativy  konkrétně objíždět školy v okolí a vznikla tam skupinka dětí (např. Ondra Lébl, Karolína Vlčková), která se věnovala  golfu trochu systematicky. V roce 2006 jsem z Líšnice odcházel a bylo tam už asi 70 dětí.

Takže jste se snažil věnovat hlavně dětem…

Pamatuji si, jak jsem seděl  v roce 2000 s Karlem Vopičkou a Hanušem Goldscheiderem – prezidentem ČGF a s největší osobností nově obrozeného golfu po revoluci u nás v ČR a povídali jsme si a „Goldy“ říkal:“ Kluci: „Měly by golf hrát také děti a měly bychom pro ně dělat soutěže“.  Za necelý rok už se hrálo premiérové Mistrovství ČR do 14 let na Líšnici za účasti asi 5 družstev. Pak začaly diskuse o vzniku tréninkových center mládeže , kterých jsem se aktivně účastnil, dělal  jsem  asi 2 roky koordinátora všech TCM v ČR, začaly se rozvíjet  soutěže, mládežnický golf zažíval boom  a dnes máme stovky družstev dětí.  Z toho mám ohromnou radost.  Přesto mě silně znepokojuje, že jen v roce 2013 ubylo asi 600 dětí ve věku do 18 let.

Jak jste pak přišel s nápadem založit si vlastní golfovou akademii?

Když v roce 2008 začal investor budovat rezort Zbraslav, oslovil mě, zda bych nechtěl  rozjet  dětskou akademii na Zbraslavi. Byl jsem 10 let v managerských pozicích v golfu a to je až dost. Věděl jsem, že to je práce, která by mě přitahovala  a naplňovala a také jsem věděl, že už jsem  v letech, kdy vím, že tuto práci má smysl dělat.  A práce s dětmi smysl má, o tom snad nikdo nepochybuje. Pomalu se to rozjíždělo, jeden demoden za druhým,  obcházení škol, vysvětlování, přesvědčování . Pro zajímavost za 4 měsíce prošlo demodny skoro 3000 dětí a víte kolik dětí skončilo v akademii? 3 děti! Nevzdal jsem to a první rok jsme měli 20 dětí a 2 trenéry.

To byly začátky. Jak vypadá vaše akademie dnes?

Dnes  máme 20 trenérů, cvičitelů, fyzioterapeutů, psycholožku,  2 kondiční trenéry a 3 centra se 150 dětmi v akademii a s cca.100 dětmi z mateřských škol na „čekačce“.  Musím ještě zmínit, že hlavním kvalitativním  zlomem byl příchod Petra Štrougala do funkce hlavního trenéra v roce 2009. Tam začal teprve pokus o koncepční práci. Stále s Petrem a kolegy hledáme a hledáme nové cesty, ale hlavní teze, s kterou jsem do toho vstupoval , že golf je sport, jako každý jiný, se nemění,  ani  naše priority. Tedy zdraví, výchova a pak golf . Ale o tom si budeme povídat snad později.

Mohou u vás začít i úplní golfoví neználci, a nebo se specializujete jen na výchovu talentů, kteří už něco umějí?

V žádném případě. Začít mohou všichni, kteří chtějí.  Máme u nás  asi nejvíce dětí ve věku 5-12 let. Ale začít mohou třeba i 16 letí. Proč ne. Ne každému je dáno být novým McIlroyem nebo Mickelsonem, ale každý může být dobrým golfistou s trvalým vztahem ke golfu a sportu a především snad slušným člověkem. Tomu golf vždy napomáhá. Je pravda, že dnes už umíme vytvořit lepší podmínky pro děti s výrazným talentem. Neplatí za výuku nic, mají hrazenou kompletní péči od kondičního tréninku, přes fyzioterapii, spolupráci s psycholožkou až po péči v Institutu sportovního lékařství.  I tak je ovšem hlavní finanční břímě na rodičích. Je to paradox, čím lépe hraješ, tím je to pro rodinu nákladnější.  Snažím  se,  jak můžu,  pomáhat rodičům dětí,  kteří nejsou zrovna v komfortní situaci, ale donekonečna to nepůjde. Snažíme se hledat silné partnery s pochopením pro „naši věc“.

Co má udělat někdo, kdo právě čte tento rozhovor, a chtěl by, aby jeho dítě trénovalo ve vaší akademii?

Jenom zavolat nebo napsat mail. Jsem online. (úsměv) Případně se před tím podívat na naše webovky. Při volbě golfové akademie nebo klubu doporučuji vždy zjistit co nejvíce informací od kompetentních osob. Ptejte se na jejich cíle, motivaci a především na výsledky jejich práce. Nezapomínejme přitom na to, že děti by na sportoviště měly nacházet svou cestu samy. Rodičům nových adeptů opakuji stále totéž.  S nadsázkou to, že bývají „úhlavními nepřáteli“ svých děti.

 

Jak to myslíte?

Například když je přivedou proto, že si to přejí oni a ne jejich dítě. Nebo, že mají vyšší ambici, než je potřeba. Dětem zase říkám, že nejdůležitější  je, aby je to bavilo, že když se do něčeho pustí, musí to dělat naplno a že výsledek  jejich dlouholetého snažení nemusí být  umístění v TOP TEN. Že zde ale najdou kamarády děti, i kamarády trenéry. Stejně nejlepší reklama je, když  řeknou rodiče nebo děti svým kamarádům, že tam je to „dobrý“. Víte z čeho mám radost? Že znám křestním jménem všechny naše děti.

Na svých stránkách píšete, že chcete golfové vzdělání spojit se školním studiem. Jak probíhá vaše spolupráce se školami?

To je alfa a omega veškerého našeho snažení. Na rovinu říkám, že je to těžké. Mám výhodu, že jsem  učitel a toto prostředí znám.  Platí však jedno, musíte být trpělivý a hlavně spolehlivý.  Asi nejvíce hrdý jsem na spolupráci s Gymnáziem Oty Pavla v Radotíně.  V tomto jsem měl štěstí, protože paní ředitelka Jana Hrkalová je mojí bývalou kolegyní  v Gymnáziu Nad štolou. Ona se nebála a vytvořila třeba Kláře Spilkové, ale i mnoha dalším dětem nejen z mé akademie, ale i dalším golfistům a sportovcům dobré podmínky ke skloubení  golfu a školního vzdělání.  Pamatuji si, když jsme s paní ředitelkou, Klárou a jejími rodiči diskutovali o možnosti profesionální hry a studia. Klára to zvládá i díky nesmírné podpoře a pochopení  školy. Dnes chodí na toto Gymnázium mnoho talentovaných golfistů a golfistek. A snad úplně nejlepší spolupráce je na Loretě Pyšely. Chodí k nám pravidelně 3 mateřské školky z Pyšel  i z okolí a těším se, že 1.6.uděláme první golfové  klání mezi  mateřinkami.. 

A spolupráce se základními školami?

No právě, daří se nám spolupráce s mateřskými školami,  ale  se základkami už ne tolik.  Nevím proč. I přes to, že máme vynikající vztahy s řediteli základek v okolí našich center, tak nějaké konkrétní a hmatatelné výsledky nemáme. Teď zahajuje na federaci nový projekt, který by mohl pomoci  s přirozeným a nenásilným pronikáním golfu do škol. Trochu jsem se na tom také podílel a jsem zvědav, zda se podaří s golfem do škol pohnout. Já osobně to vidím jako stěžejní  úkol ČGF. Je jasné, že ještě dlouho  budeme narážet na vnímání golfu ve veřejnosti. S tím se musíme smířit. Bude to trvat roky, ne-li desítky let. Cesta  oslovovat veřejnost prostřednictvím golfu mládeže je jediná správná. Golf do škol nebo podobné projekty tomu mohou napomoci, ale prezentaci a konkrétní kroky k realizaci musí dělat stejně jen „ten člověk“ v konkrétním místě , který to chce dělat a má k tomu podporu nejen „svého hřiště“, ale i podporu samosprávy . ČGF by měla vytvářet podmínky a to těžší – odšlapat si to po školách – to stejně musí  udělat lidi v konkrétním klubu.

Na jaké talenty, kteří prošli vaší akademií, jste nejvíce pyšný?

Vojta Mitterwald, Patricie Macková, Alan Klenor a teď i Sára Kousková jsou relativně úspěšní. Sára  přešla k nám z Erpetu na podzim.  To znamená, že se golf naučila tam a na její výkonnosti má lví podíl Pavel Nič junior.  Všichni tito talenti trénují nyní s Petrem Štrougalem. Petr má obrovské herní zkušenosti a velký respekt v celém českém golfu. Pak máme řadu hvězdiček ve věku 8-12 let , ale až čas ukáže.

Kdo má podle vás největší zásluhu na úspěchu u takhle mladých dětí?

Vždy je to zásluha toho konkrétního dítěte, jeho trenéra a rodičů. Ti jsou stěžejní.  Nicméně, rád bych ještě podotkl, že jsem stejně, ne-li více  pyšný, když potkám dítě nebo mladého člověka, který byl u nás v akademii  třeba jen rok nebo dva dnes má třeba HCP 30. A když řekne, že rád vzpomíná na toto období, na všechna soustředění,  turnaje. Zkrátka má určitý základ do života. Golf nikdy nezapomene a může třeba po 10 letech  golfové odmlky už jako táta dětí hrát se svými dětmi, nebo ho dát k nám, protože nám věří.

Trénujete pouze děti, nebo nabízíte i kurzy pro dospělé?

Z 99% děti.  Postupně přidáme i výuku golfu  v Univerzitě 3.věku pro naše starší spoluobčany . Připravujeme ji v centru Zbraslav pod vedením docenta Vojtíška, specialisty v naší akademii na tuto oblast.  K tomu ještě zahajujeme spolupráci s hendikepovanými golfisty na Loretě a to je velká radost. Takže můj sen, že vedle sebe budou patovat 5letí caparti s hendikepovanými golfisty a seniory a ve vzájemné úctě a toleranci si budou povídat o tom, že dal či nedal ten pat, se snad někdy splní.

V čem vidíte hlavní silné stránky Vaší akademie oproti jiným tréninkovým centrům?

Teď to bude znít sebevědomě, ale snad je to moje pevná ruka, 40 letá pedagogická zkušenost a ještě trocha neutuchajícího přesvědčení, že cesta, kterou jdeme, je správná. Dále komplexnost v pojetí sportovní přípravy. Rovněž náš systém kontrolních turnajů, kdy děti musí povinně ukázat svou výkonnost, abychom my mohli udělat spravedlivé nominace a rodiče viděli, co se jejich dítě naučilo. „Kontroláky“ hrají všechny děti, ať již má dítě HCP 0 nebo žádný. Já i Petr Štrougal nejsme žádní mladí kluci. Víme, že je vše běh na dlouhou trať. Také víme, že se nám nemusí podařit vychovat nového Tigera.  Jak říká jeden tatínek našeho člena. „Cítíme, že svou práci děláš srdcem“. Věřte, že mě taková věta postaví vždy zase na nohy. Proto si nesmírně vážím VŠECH, kteří dělají s dětmi a s mládeží, ať už v golfu nebo kdekoliv v jiné oblasti. K tomu, aby centrum a děti v něm byly úspěšné, je zapotřebí  vždy podpory  rezortu, který chce rozvíjet práci s mládeží a to z jakýchkoliv důvodů a pak jen tvrdá a každodenní práce ze strany trenérů.  Takže snad je i naše silná stránka spolehlivost ve vztahu k rezortům, kde působíme a plnění všech smluvních závazků s rezorty.

Vaše akademie je zaměřená čistě jen na výchovu sportovních talentů  a nebo vychováváte i kvalifikované trenéry?

Máme vlastní systém vzdělávání. Semináře a školení minimálně 3x v roce. Za to je  zodpovědný Petr Štrougal, který zadá jednotlivým trenérům téma  a oni ho přednesou ostatním .  Když se trenér sám aktivně nevzdělává a stále se neučí, doplatí na to sám. Jsme takový stát ve státě.  Dokonce chceme udělat i kurz rozhodčího pro rodiče našich dětí – nebo lépe řečeno - elementární  seznámení se s pravidly , aby se někdy moc nezdravě nenervovali. Chci, aby se vše odehrávalo pokud možno vlastními silami v naší vlastní režii. Také chci, aby u nás pracovali jako začínající trenéři bývalí členové naší akademie, kteří mě, nároky Petra Štrougala  i ostatní kolegy  - trenéry znají ze své vlastní zkušenosti

Poskytujete svým členům i kompenzaci a regeneraci? Věnujete se i sportovní fyzické přípravě, nebo jen golfovému švihu?

Máme absolutní komplex pro moderní sportovní trénink . Tedy golfová příprava, kondiční a kompenzační příprava, spolupráce s psychologem,  fyzioterapeutkou a  sportovními lékaři. Teď si však postesknu – málo dětí a rodičů tuto nabídku využívá. To mi hrozně trápí, máme skvělého kondičního trenéra Jirku Fiřta, mého bývalého svěřence a reprezentanta ČR ve sportovní gymnastice, který je v týmu Kláry Spilkové a usiluje o něj i reprezentace, ale jen asi čtvrtina dětí chodí pravidelně cvičit. To je problém , o kterém mluvíme s rodiči dnes a denně už 6 let a nic. Děláme i semináře pro rodiče, aby to slyšeli z úst povolaných, ale je to marné.  To vše bude chtít a chce čas.

Jaké máte do budoucna plány? – turnaje, soustředění, rozšiřování základy,

Musíme především zabezpečit pravidelný tréninkový proces ve všech centrech. To je každodenní operativa.  Teď nás čekají kontrolní turnaje před Mistrovstvím ČR družstev a věřte, protože  máme celkem devět družstev, není to legrace. Potom cvičná kola, zajištění logistiky dopravy a přenosu informací k dětem a rodičům a v neposlední řadě  i příprava prázdninových – příměstských táborů. Už proběhla  2 soustředění v Itálii a 2 v Čechách. Připravujeme letní soustředění  pro naše členy - malé děti 5-12 let v Myštěvsi, pro větší děti v Alfrédově.  Rozjíždíme Univerzitu třetího věku, budeme dělat s asociací hendikepovaných golfistů velkou akci v Třeboni. Budeme spolupracovat při prezentacích při turnaji DD Real PGA na Albatrossu. Do toho musíme s Petrem  Štrougalem začít připravovat zimní sezonu v indoorech. Zkrátka se nezastavíme. Permanentní náborové akce, Dny otevřených dveří pro školy apod.

Jezdíte s dětmi i na zahraniční výjezdy?

Už před 3 roky jsem začal spolupracovat s Ivanem Lendlem a byli jsme na 6 týdnů na Floridě. Teď začínám něco připravovat s Petrem Kordou, ale uvidíme.  Každý takový pobyt je nesmírně náročný na organizaci a kapsu rodičů.  Nejradši bych koupil pro akademii nějaký dům ve Španělsku nebo Portugalsku, abychom jezdili do „svého“. Vzal bych s sebou i učitele, aby děti nezameškaly ve škole. Mohli by ho využívat i rodiče dětí. Ale to je spíš dream, ale člověk nikdy neví.

Teď trochu odbočíme. Kdo by měl podle vás být zodpovědný za výchovu golfové mládeže?

Víte, ono je vlastně jedno, jestli je to akademie, TCM, klub  nebo táta.  Stejně to dítě má ve finále na prsou lvíčka a nikdo nikdy nepídí po tom, zda byl členem SLGA nebo TCM, nebo toho či onoho klubu. Ale garantuji Vám, že pak jen můžete čekat, kdo řekne: „Díky naší práci je tam, kde je“.  To je typické ve všech oblastech.  Kdo dnes  ví, že Klára Spilková trénuje roky s Pavlem Ničem,  že jejím domovským klubem je Erpet a že Zelenou kartu dělala na Líšnici?  Z veřejnosti nikdo.  Jessica Korda i její sestra dělaly kartu na Líšnici, když jsem tam působil. Jessica i její táta Petr Korda mi vždy připomínají, jak jsem děti na Líšnici honil. Jak musely nosit tričko s límečkem a chodit po hřišti rychle. To si budou pamatovat už navždy.  Musíme být vděčni všem, kteří se o děti golfově a výchovně starají.  Také si myslím , že vždy budou různé pohledy na to, zda je lepší procházet nějakým systémem, nebo zda jít tzv. „systémem zaníceného rodiče“. Někdy přinese úspěch to , někdy ono.  Já chci budovat akademii  v systému  všech zanícených.  Tedy děti, rodiče, všichni trenéři i odborní pracovníci by měli respektovat a sledovat shodné cíle.  Rodič je ovšem  ten zásadní element, pak osobnost  trenéra a až nakonec nějaká Slavíček Golf  Academy nebo ČGF. Hlavní je ale dítě, mladý člověk, jeho zdraví a jeho motivace.

 

A co ČGF. Neměla by se o výchovu talentů starat převážně federace?

Z principu je Česká golfová federace zodpovědná za reprezentaci. Snaží se vytvářet podmínky, přichází s nápady jako jsou regionální centra apod., ale se vší úctou k federaci to je jen zlomek , co by mohla a měla dělat. Někdy je méně více, tedy  myslím konkrétně upnout všechny společné, a to opakuji, společné síly k rozvoji  mládežnického golfu, a tím i k polidštění golfu ve vnímání veřejností. K tomu potřebuje výbor odvahu a federace podporu svých členů. Vím, že to není jednoduché, jsou kluby, které se se mnou neztotožní a práce s dětmi pro ně není podstatná. Já znovu chci říci, že to je ta nejjednodušší  cesta pro uspokojení jejich cíle, tedy plného hřiště hráčů. Bude to trvat léta, ale je to poctivá cesta.

Spolupracujete v současné době nějak s ČGF?

Ano, jsme si souzeni. Ve výboru  federace mám kamarády, kterých si vážím, ale jak to tak bývá,  v něčem máme shodné názory a  v lecčems se rozcházíme. Někdy i dost ostře. Já byl vždy rebel, ale až teď v poslední době cítím, že Tomáš Slavíček je něco jiného než Slavíček Golf Academy s.r.o. To sróčko je jak‘ červenej hadr. Akademie není  členem ČGF a ani být nemůže. Zvažuji založení vlastního občanského sdružení, dnes spolku. Překvapuje mě to, mrzí mě to, ale v zásadě si nasloucháme.  Když to velmi zjednoduším, potřebuji  jen vědět, kdy a kde se odehrává ta či ona Mistrovská soutěž.  Znám řadu soukromých firem, které pomáhají rozvoji mládežnického golfu a primárně v tom nevidí business. Myslím, že nastává čas, aby každý, kdo pomáhá v této oblasti, byl vnímán federací , resp.výborem, jako „přítel golfu“.  Rozhádanost nikomu nepomůže.  Já bych byl hrozně rád, aby byly slyšet všechny hlasy a názory. 

Zpátky k vám. Působíte na 4 hřištích v ČR. Máte v plánu v budoucnu akademii rozšířit i dále?

Vlastně jen na třech. Na Darovanském dvoře  se nám bohužel nepodařilo přesvědčit rodiče i majitele, že naše cesta je správná, tak letos už nebudeme pokračovat. Je o nás sice zájem v Rusku, ale to teď trochu předbíhám a nemohu, a ani nechci být konkrétní.  Mám dost starostí se třemi centry. Letos převzali  určité kompetence šéfové jednotlivých center.

Máte nějaké z center „nejradši“?

Víte, není až tak složité rozjet akademii v Praze nebo ve velké městské aglomeraci. Moje slabost a srdeční záležitost je Čertovo břemeno. Tam máme asi 15 dětí, které pravidelně trénují a některé z nich trénovaly i přes zimu. Když si uvědomíte, jaká je to lokalita, žádné velké město v okolí, žádná velká ekonomická síla obyvatel v okolí , tak to je práce! To je větší úspěch než mít 100 dětí v Praze, v Plzni nebo v Brně. Skvělý majitel  rezortu pan dr.Němec , člověk  s velkými životními zkušenostmi a nadhledem a poctivá práce našich trenérů. Výsledek? 15 dětí. Někomu se to zdá málo, já to považuji za svůj a náš největší úspěch. Ale nechci mluvit jen o něm. Loreta Pyšely má před sebou velkou budoucnost, protože má velmi vstřícné majitele, kteří nás „chtějí“ , mají stejné vidění světa jako já a mají kompetentní management. Zbraslav se teď vydává do klidných vod a všichni  věříme, že majitelé i management i nadále budou oceňovat  naši práci. Zkrátka a jednoduše řečeno, můžeme dělat svou práci dobře jen tam, kde cítíme podporu a kde jsme vítáni s otevřenou náručí.

A co Vás naopak nejvíce trápí v mládežnickém golfu a ve Vaší akademii?

U nás v akademii  je to  jednoznačně  kvalita trenérů, která se však postupně zlepšuje, myslím tím zejména osobnostní kvality člověka. Nikdo učený z nebe nespadl, ale touha něco dokázat v práci s dětmi, být „nejlepším trenérem“ mládeže v ČR, to se přiznám, to nemáme.  Jak je těžká a komplexní práce s dětmi,  je to někdy obdobné i s trenéry.  Dokud nebude každý trenér vnímat příležitost, kterou dostal jako něco výjimečného, budeme  stagnovat. To platí obecně nejen v golfu. 

V českém golfu mládeže se obávám nezdravé soutěže o děti mezi kluby i akademiemi , které jistě začnou růst jak houby po dešti.   Budou vznikat a již vznikají akademie s primárním cílem a to je  business.  Garantuji, že nebudou mít úspěch a jestli ano, tak krátkodobý. Ono totiž není moc jednoduché stále a stále začínat s novými dětmi a čekat na výsledky dětí nejen v golfu, ale i v rozvoji osobnosti dětí.  Keath Williams, kouč reprezentace,  jednou říkal, že výchova dobrého golfisty spolyká  10000 tréninkových hodin. To je pro business dlouhá doba. Pro pokus o výchovu kvalitního golfisty a slušného člověka to však dlouhá doba není. Mnoho mladých a mnohdy i talentovaných trenérů nespatřuje v práci s mládeží své poslání, své místo k naučení se tvrdé práci a chce rychle a snadno vydělat peníze tréninkem dospělých. To je silně krátkozraké. Proti tomu ovšem nic nezmůžu, ale budu na to stále jasně upozorňovat.

Takže přeji českému golfu hodně dětí,  osvícených nápadů kompetentních  a méně okázalosti. Golf potřebuje děti a děti potřebují  zdravou náplň svého volného času. Ať už je naleznou v centrech Slavíček Golf Academy nebo kdekoliv na golfových hřištích anebo jiných sportovištích, není podstatné.

Závěrem, máte nějaké motto, kterým se řídíte?

Moje motto je : Neučme děti hrát primárně golf, naučme ale děti chodit pravidelně na golf. 

A pak naše  4 kréda.

Respekt

Našim posláním je vychovávat zdravé, sebevědomé a slušné děti a mladé sportovce s trvalým vztahem ke golfu a sportu obecně, s respektem k životu v kolektivu, s respektem ke starším lidem a s pokorou, bez které nelze získat nic v golfu, sportu ani v životě.

Komplexnost

Sportovní a golfovou výuku  poskytujeme maximálně erudovaně a „osvíceně“ a vždy v souladu se všemi složkami sportovního tréninku - tedy v harmonii s kondiční a kompenzační přípravou, péčí fyzioterapeuta a sportovní psycholožky, v úzké kooperaci s Institutem sportovního lékařství a to s ohledem na věk, možnosti a schopnosti dítěte. Všeobecnou sportovní přípravu považujeme za zásadní.

Studium a vzdělání

Trvale se pokoušíme a budeme pokoušet o optimální propojení školní docházky a sportovní přípravy pro naše děti od základní školy, přes střední školu až po navázání na studium na zahraniční univerzitě. Budeme se snažit o zajištění jasné studijní a golfové perspektivy pro talentované hráče a hráčky - členy naší akademie. Logicky má škola a vzdělání přednost.

Důvěra

Bez naprosto seriózní, otevřené a kvalitní spolupráce a trvale budované důvěry mezi dětmi, rodiči a trenéry jsou naše plány a cíle marné.

 

Zdroj rozhovoru - Časopis Golf